Kapesní slovník mediálních pojmů

OdPetr Nutil

Ve světě, kde se pravda často ztrácí v záplavě informací, vznikají pojmy, které ji nejen popisují, ale někdy i záměrně ohýbají. Od „alternativních faktů“ přes dezinformace až po argumentační klamy – orientovat se v dnešním mediálním prostoru vyžaduje víc než jen základní přehled. Tento slovník pojmů nabízí základní kompas v chaosu současné komunikace a pomáhá rozlišit, co je fakt, co názor – a co už jen dobře zabalená lež. Souvisejícím tématům se podrobně věnuji ve svých knihách.

Alternativní fakta 

Termín proslavený v roce 2017 Trumpovou poradkyní Kellyanne Conwayovou která prohlásila: „Mluvčí Bílého domu nelhal, poskytl alternativní fakta.“ V postpravdivém zmatení jazyků označuje tento termín něco, co odporuje faktům, a nejedná se tedy o nic jiného než o eufemismus pro lež.

Alternativní média 

Mediální formy, které se staví do opozice vůči „dominujícím“ prvkům veřejnosti či poskytují jiný způsob výkladu dominantní společenské ideologie a mediovaných informací. Alternativní média a sociálním hnutím vlastní média nabízí v mediálním prostředí možnost jiné (doslova alternativní) varianty zdroje informací.[1] V určitých kruzích je takto zavedený termín spíše obecným označením médií dezinformačních, já jej ale primárně chápu jako pojem neutrální.

Argumentační klam 

Též řečnický trik nebo argumentační faul je v řečnictví takový výrok, jehož smyslem je porazit či přesvědčit oponenta bez ohledu na pravdivost zastávaných názorů. Podstatou argumentačního klamu bývá nenápadné porušení pravidel logického důkazu, působení na emoce místo na rozum, případně obojí. Argumentační klamy bývají oblíbenou součástí argumentace propagandistů a manipulátorů.

Click-bait 

Odkazová/klikací návnada v titulku, mající za cíl vyvolání zvědavosti a upoutání pozornosti za každou cenu. Obvykle láká webového uživatele na prokliknutí na daný web, čímž se zvýší jeho návštěvnost a zisk z online reklamy. Nesetkáme se s ním jen na internetu, využívá jej i bulvár v tištěné podobě (více v kapitole o mediální gramotnosti). Příklady: „Nebezpečná nemoc! Udělejte ihned tuto jednoduchou věc a budete v bezpečí“, „Zaručeně nejlepší návod, jak…“, „X udělal Y, neuvěříte, co se stalo pak.“ 

Dezinformace 

Lživá, klamná, falešná informace, která má za cíl ovlivnit úsudek a názor jedince, více osob či celé společnosti. Významově se kryje jak s fake news, tak s některými hoaxy či konspiracemi.

Ezoterika 

Zabývá se nereálným, nemateriálním a technickými prostředky nebo metodami vědy nepoznatelným světem. Principy „duchovního poznávání“ v ezoterice se neslučují s kriticko-racionálním přístupem vědy. Spadá sem široká sféra duchovních nauk, psychotroniky, léčitelství, jasnovidectví atp.

Fake news 

Úmyslné šíření dezinformací prostřednictvím tradičních nebo internetových médií a sociálních sítí, a to za účelem politického nebo finančního zisku. (Tématu se detailně věnuji v kapitole o mediální gramotnosti.) Mezi fake news se neřadí zjevné parodie či satira, přestože těmi, kteří je nerozpoznají, jsou za ně tu a tam označovány.

Fakta 

Poznané a ověřené dílčí skutečnosti. Fakta jsou nezávislá na pozorovateli. Nelze je zaměňovat s názorem, tedy interpretací. Nic jako „alternativní fakt“ proto neexistuje, je to naprostý blábol.

Faktoid 

Něco, co se faktu podobá, ale ve skutečnosti jím není. Může jít o předpoklad nebo spekulaci opakovanou tak často, že se začne za fakt považovat. Zahrnuje neskutečné, nepravdivé nebo nepřesné, sporné, neověřené, nepotvrzené, naivní, nepodložené tvrzení.

Hoax 

Podvodná, mystifikační, varovná či žertovná klamná zpráva. Je obvykle nevyžádaná a obsahuje výzvu k dalšímu šíření (detailně v kapitole o hoaxech).

Konspirační teorie 

Znamená teorii spiknutí. V původním významu neutrální označení pro jakékoli tvrzení o kriminálním nebo politickém spiknutí, nyní se používá téměř výlučně pro odkazování na okrajové teorie, které vysvětlují historické nebo současné události jako výsledek tajného spiknutí skupiny mocných činitelů. Zastánci konspiračních teorií obvykle tvrdí, že touto skupinou jsou vlády, tajné služby, mocné korporace nebo mezinárodní organizace, tajné spolky, představitelé určitých národů či náboženství nebo i mimozemské civilizace.

Kritické myšlení 

Schopnost rozhodovat a rozlišovat, znamená především: nepodléhat prvnímu dojmu, obecnému mínění nebo naléhavosti nějakého sdělení, naivně nepřebírat tradované názory, dokázat zaujmout odstup a připustit odlišný pohled, vytvořit si vlastní názor na základě vědomostí a zkušeností jak vlastních, tak i jiných kvalifikovaných osob.

Manipulace 

Proces ovlivňování jednotlivce, skupiny či společnosti, v jehož důsledku se výrazně mění názory a postoje cílové skupiny, aniž by si to dotyční nutně uvědomovali.[2] Techniky manipulace lze nalézt v reklamě, stejně jako v politickém marketingu.

Mediální gramotnost 

Schopnost získávat přístup k médiím, chápat a kriticky vyhodnocovat různé aspekty médií a mediálních obsahů a vytvářet v různých kontextech vlastní sdělení. Je jedním ze základních předpokladů ke kritickému myšlení.

Názor 

Vyjádření specifického osobního hlediska jednotlivce. Je osobní interpretací stanoviska či postojem k určité záležitosti, a je tedy vždy subjektivní. Nijak nezaručuje výlučnou platnost nějakého názoru, natož pak platnost trvalou, protože i kdyby byl názor pravdivý, nic nevylučuje platnost, oprávněnost a pravdivost i jiných názorů.

Pravda 

Znamená shodu tvrzení se skutečností. Pravda je něco platného (faktického) bez ohledu na názory a interpretace. Řeči o „mé pravdě“, „relativní pravdě“ apod. jsou jen bláboly. Výroky jsou pravdivé pouze tehdy, má-li se to, co označují, skutečně tak, jak je to označováno.[3] Pravda tedy není relativní, ani neexistuje více pravd. Protikladem pravdy je lež.

Uvědomuji si, že existují i jiná, shovívavější pojetí pravdivosti – tak třeba psycholog Paul Ekman označuje pravdu za „upřímný pokus podat přesné informace“[4]. Takový pohled ale spíš vypovídá o tom, čemu ten který jedinec věří, než o prokazatelnosti a faktičnosti, o níž se v knize bude hovořit především. Svět fact-checkerů, skeptiků a lovců hoaxů tak spíše vystihuje gándhíovské pojetí pravdy: „Omyl se nestane pravdou proto, že ho mnozí šíří, tak jako se pravda nestane omylem proto, že ji nikdo nevidí. Pravda stojí sama na sobě.“

Propaganda 

Soubor prostředků, jimiž se záměrně působí na myšlení a cítění. Na rozdíl od informování a vzdělávání má propaganda za cíl ideově a citově ovládat obyvatelstvo do té míry, že propagátor je s to řídit názory, city, nálady a postoje v libovolnou dobu a v žádané intenzitě.[5] V pejorativním významu rozšiřování nejčastěji demagogických názorů a informací za účelem vyvolání anebo zesílení určitých postojů nebo jednání mas ovládaných skupinou, která dané mase vládne pomocí ideologie. V současnosti ústřední význam a smysl přebírá označení public relations (PR).[6]

Lež 

Klam ve formě nepravdivého výroku, obvykle pronášený se záměrem druhé oklamat. Podstatou lži je úmysl a vědomí nepravdivosti.

„Zajímavá definice lhaní říká,“ píše František Koukolík v knize Nejspanilejší ze všech bohů, „že jde o vědomě nepravdivý výrok sdělený druhé osobě se záměrem, aby druhá osoba věřila, že je výrok pravdivý, čímž je druhé osobě narušeno právo na svobodu úsudku, nadto se záměrem druhou osobu poškodit. Proto se tato definice netýká dětí a duševně nemocných lidí.“[7]

Zdroje:

  • [1]  Zikmunda, O. Postavení médií v procesu kontraveřejné komunikace. FSS MU, 2008.
  • [2] Ftorek, J. Public relations jako ovlivňování mínění. Praha: Grada Publishing, 2012.
  • [3] Bocheński, M. J. Slovník filozofických pověr. Praha: Academia, 2000.
  • [4]Ženatý J. Anatomie lži [online]. Psychologie.cz, 6. 5. 2017. Dostupné na WWW: <https://psychologie.cz/anatomie-lzi/>
  • [5] Marek, F. Psychologie propagandy [online]. Manipulátopři.cz, 12. 11. 2015. Dostupné na WWW: <http://manipulatori.cz/psychologie-propagandy-i-co-je-propaganda/>
  • [6] Ftorek, J. Public relations jako ovlivňování mínění. Praha: Grada Publishing, 2012.
  • [7]Koukolík, F. Nejspanilejší ze všech bohů. Praha: Karolinum, 2012, s. 55.