Vyšetřovatel 2026: jak vznikala obálka knihy Vladimíra Dzuro

Obálka knihy je trochu jako filmový trailer. Má člověka přimět, aby se zastavil, podíval se a chtěl vědět víc. A právě u knihy Vyšetřovatel – Zločiny privilegovaných Vladimíra Dzura jsem chtěl, aby obálka působila přesně tak. Mimochodem, tuhle skvělou knihu si už můžete koupit u Grady.

Zadání

Vladimír Dzuro je bývalý vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a autor knihy Vyšetřovatel (vyšlo 2017), která se zabývá skutečnými případy válečných zločinů. A kromě toho taky můj dobrý kamarád. A mě tak bylo ctí, že jsem mu měl tu čest navrhnout obálku jeho nové knihy, která se zabývá tím, co dělal poté. Ano, uhodli jste. I po Jugoslávii hledal pravdu a spravedlnost. Ale tentokrát v Kosovu, Afghánistánu, Libanonu, Iráku či Sýrii.

Když navrhujete design takové knihy, je snadné sklouznout k očekávatelné vizuální zkratce: válka, krev, trosky, černá a červená. A tomu jsem se chtěl vyhnout. Kniha není o válce jako takové. Pro mě je o člověku, který se snaží odhalit pravdu. A právě vyšetřovatel měl být středem celé obálky.

Jeden obličej místo tisíce obrazů

Od začátku jsem chtěl pracovat s portrétem Vladimíra Dzura. Měl jsem to celé v hlavě ještě dřív, než jsem sednul poprvé k počítači. Ne jako s klasickou fotografií autora na zadní straně knihy, ale jako s hlavním vizuálním motivem celého titulu. Portrét jsem proto zpracoval výrazně kontrastně, téměř monochromaticky. Důležitý byl detail tváře, oči a přímý pohled. Čtenář se tak nedívá na anonymní „kriminální příběh“. Dívá se do očí člověku, který ty příběhy skutečně vyšetřoval.

Žlutá jako signál

Pak přišla barevnost. Základem zůstala černá, bílá a odstíny šedé. Potřeboval jsem ale jeden výrazný akcent, který obálku okamžitě odliší. Vybral jsem intenzivní žlutou. Ta se objevuje v názvu, podtitulu i dalších typografických prvcích. Nejde přitom jen o estetiku. Žlutá funguje skoro jako výstražný signál.

VYŠETŘOVATEL

Velký titul přes tvář není něco, co má člověk přehlédnout.

Typografie musela být stejně tvrdá jako příběh

U podobného titulu jsem nechtěl elegantní knižní typografii. Potřeboval jsem něco přímého, výrazného a trochu nekompromisního. Velký tučný titul vytváří hlavní vizuální osu obálky, zatímco menší texty doplňují informace o obsahu knihy.

Důležité bylo také zachovat velmi silnou hierarchii:

VYŠETŘOVATEL
ZLOČINY PRIVILEGOVANÝCH
SKUTEČNÉ PŘÍPADY, KTERÉ MĚLY ZŮSTAT UTAJENY

Čtenář musí během zlomku sekundy pochopit, na co se dívá.

Výsledek

Cílem nebylo vytvořit obálku, která bude „hezky vypadat“. Chtěl jsem vytvořit obálku, která vzbudí otázku.

Kdo je ten člověk?
Co vyšetřoval?
Co se skutečně stalo?
A proč měly ty případy zůstat utajené?

Pokud se člověk po několika sekundách přistihne, že chce knihu vzít do ruky a zjistit odpověď, obálka splnila svůj účel.

PS: Potřebujete obálku knihy, která nebude jen hezká, ale bude fungovat?
Navrhnu vizuální koncept, typografii i kompletní grafické zpracování knihy od prvního nápadu po tisková data. Napište mi.

Podobné příspěvky