Protože jsem byl nedávno pracovně poprvé v Americe, tady máte pár ex-post postřehů z Ameriky, bez ladu a skladu.. Jen pro pořádek, bylo to Chicago.
Čech tu velmi brzy přijde o iluze, že země jako CZ někoho nějak extra zajímá. Lidi vesměs znají slovo Praha, tu a tam u nás i někdo byl, nicméně nás furt mají zafixované jako Czechoslovakia. Takže nakonec se prostě v rámci úspory časy vyplatí představovat svůj původ jako Prague, Československo, nebo úplně nejlíp jen Europe. A samozřejmě, když tu někdo slyší češtinu, usuzuje na Rusy, nebo Italy (což ně fakt překvapilo).
Z návštěvy celkem dost hospod, restaurací a barů konstatuji, že mýtus o výjimečném českém pivu je mýtus. Nenarazil jsem na něj, stejně jako na německé. Celkem tu frčí italské pivo Peroni, samozřejmě Heineken, lokální produkce, samozřejmě Bud Light, a překvapivě dobrý je čínské pivo TsingTao (ale koupíte ho jen v China townu).
Na první pohled Evropana zarazí totální rozdíl v přístupu k ekologii, šetření energií atd. Tady v US je všechno pěkně zabalený v plastu, z poctivého plastu jsou brčka, ulicemi se prohání monstrauta s šestilitrovými motory a o obalování budov polystyrenem tu snad nikdy nikdo neslyšel.
Všechno je velký, což mi dost vyhovuje, s mojí konstitucí. Postele, stropy, auta, porce. Zvyk, že v hospodě dostanete gratis okamžitě po usednutí vodu s ledem zadara, oceňuju a doporučil bych to zavést i u nás.
V obchodech a normálních fastfoodech je víceméně levno, dokonce i ve srovnání s naší zemí. Lidi se na tebe usmějí, chovají se slušně a jsou přátelští za všech okolností a kdekoli. Rychle si zvyknete na small-talks v taxíku, obchodě, kdekoli, protože to je prostě fajn a milé. Doporučuju nějak zavést i v Čechách.
Bavili jsme se s místními i o politice a tak trochu začínám chápat podporu Trumpa, protože je zjevně (zdánlivou) odpovědí na změny ve světě a přesouvání mocenských center směrem na východ, ekonomické, sociální a hlavně bezpečnostní otázky, kterým spousta míst v US čelí. Volání po silné a pevné, sebevědomé Americe, takové jaká má být (v očích obyčejných lidí), po obnovení časů, kdy byl svět ještě v pořádku, vlastně docela chápu a stejně dobře asi už dokážu pochopit, proč mají problém se Sleepy Joem a tím, že se svět tak brutálně proměňuje.
Zazníval tam zas a znova hlas po tom, ať už se konečně Evropani seberou a začnou se konečně o sebe starat sami, ať berou sami sebe a svou bezpečnost vážně. Protože Amerika (zdá se mi) má už zase dost jiných starostí.
Jídlo. Je super! Pestrý, boží atd. Asi jsem v Chicagu jedl nejlepší steak svého života. Každýmu doporučím Chicago style hot-dog, kulinární návštěvu ChinaTownu, nebo obligátní čtvrlibrák se sýrem v McDonald’s, protože je prostě lepší. A za fajn peníze.
Skvělí, milí, vstřícní lidi všech barev. Čecha překvapí ta barevnost, ale stejně tak dobře si na ni zvykne, protože to tu nikdo neřeší. Černej, bílej, ind, asiat, who cares. Don’t be a jerk. To stačí. Z toho bychom si taky mohli vzít poučení.
Suma sumárum, moje první návštěva země, o který jsem snil od dětství, rozhodně nezklamala moje očekávání, protože je překonala! A kdybych se musel nedejbože rozhodnout k emigraci odsud, Amerika je pro mě jasná volba.