Když tu tak na sitích vidím ty chytráky, co si nad fotkami zasněžené Prahy leští svoje ega a ostrovtip nad popíráním klimatické změny, nezbývá, než říct jedno. Vraťte se do 4. třídy, kde se tyhle věci probírají. Nepamatujete si to? Osvěžím vám paměť.
Počasí je krátkodobé, podnebí je dlouhodobé.
Podnebí (neboli klima) je dlouhodobý stav počasí na jednom místě. Změny podnebí vidíme, když porovnáme období desetitisíců let – příkladem je střídání doby ledové a meziledové.
Zatímco Počasí je okamžitý (nebo krátkodobý) stav troposféry (tj. vrstvy atmosféry hned nad zemí) na určitém místě.
Globální změna není věcí víry, ale otázkou vědeckého poznání, proto ji lze dokázat mnoha způsoby – nerovnováhou v energetické bilanci Země, nárůstem koncentrace skleníkových plynů, nárůstem teploty oceánů, poklesem biodiverzity atd. Všechny tyto parametry lze matematicky vyčíslit. Vygooglete si to.
Ano, Klima na Zemi se měnilo vždycky. Třeba kvůli výkyvům v poloze naší planety směrem ke Slunci, kvůli kterým se měnilo množství solární energie dopadající na Zem. Teď je to ale jinak. Podle rekonstrukcí klimatu postavených na datech z ledovců a sedimentů v oceánu je asi desetkrát rychlejší než průměrné oteplení, které nastávalo po koncích dob ledových. Co je ale ještě podstatnější: současná změna je především prokazatelně způsobená lidským příspěvkem k tzv. skleníkovému efektu.
Skleníkový efekt je oteplování atmosféry kvůli skleníkovým plynům, které neodráží sluneční světlo zpět a s tím související globální oteplování.
Suma sumárum: Současná klimatická změna je způsobena činností člověka. Tím se výrazně liší od změn klimatu v minulosti. Spalování uhlí, ropy a zemního plynu a některé další činnosti mění složení atmosféry a přidávají do ní skleníkové plyny. Zesílený skleníkový efekt pak způsobuje oteplování s důsledky jako tání ledovců, vzestup hladin oceánů, dlouhodobá sucha nebo častější vlny veder a jiné extrémní projevy počasí.
Dopady změny klimatu na společnost i přírodu, s nimiž se budeme setkávat v následujících desetiletích, budou přímo závislé na množství skleníkových plynů, které ještě do atmosféry vypustíme, ať už spalováním fosilních paliv nebo jinými aktivitami, při nichž vzniká velké množství emisí.
Howgh.