Ve vězení strávil 2 roky a 8 měsíců.
Penzista Jaromír Balda si tenhle trest odseděl za teroristický útok na železnici a vyhrožování teroristickým činem. Pamatujete si na něj?
Tenhle pán v roce 2017 ve dvou případech pokácel stromy na železniční trať, do kterých pak narazily vlaky. Chtěl vyburcovat veřejnost proti uprchlíkům, kteří jsou podle něho nebezpeční. Když ale u nás nespáchali žádný teroristický útok sami, udělal to on a chtěl to na uprchlíky svést.
Proč?
„Děsily mě sny o vlacích plných muslimů“, říkával tehdy. „Myslel jsem na deset milionů českých lidiček, jejich řízky a naši kulturu“, říká dnes po propuštění.
Už před lety jsem psal o tom, že tenhle případ je dokonalý příklad psychologického jevu známého jako Thomasův teorém. Co to znamená, kromě třeba toho, že se někdo nechal pobláznit strašením politiků, kteří podobnými praktikami usilují o moc?
Jednoduše řečeno jde o reálné důsledky nereálných situací.
To znamená, že jestliže je určitá situace lidmi definovaná jako reálná, stává se reálnou ve svých důsledcích.
Jde o to, co s člověkem může udělat záměna reality mediálních bublin za svět samotný. Lidé totiž jednají na základě toho, jací se domnívají, že jsou, a na základě své vlastní představy o tom, jaký je svět. A jejich subjektivní interpretace situací se může promítnout do reálného života a stát se pro ně samotné skutečnými. Se všemi – i sebevíc tragickými následky.
Můžeme se povýšeně posmívat těm, kdo skáčou hoaxům na lep.
Ale jde o tohle.
Když dovolíme, aby se diskurz nenávisti a strachu stal obecně přijímaným a akceptovaným, pak se nemůžeme divit tomu, že lidé se podle toho začnou chovat. V určitém okamžiku jednoduše přestane být skutečný stav věcí relevantním faktorem.
A tenhle případ českého důchodce – teroristy je jen ochutnávkou toho, co se z lidí může stát.
A proč je o tom potřeba mluvit?
Jen sice pravda, že málokdo se pod vlivem mediálního shitu, hoaxů a řetězových mailů odhodlá ke skutečnému násilí. Ale to je jen špička ledovce.
Je totiž nezpochybnitelným faktem, že pod těmihle vlivy mnozí lidé třeba volí a tak ovlivňují budoucnost nás všech – a to zcela zásadně a na léta dopředu.
Obvykle jsou to lidé, kteří jsou ochotni volit pod vlivem zkratkovitého, emotivního posuzování, spolu s absencí kritického myšlení a mediální gramotnosti, a obvykle nejsou schopni nahlédnout, kdo jim podobné zprávy servíruje a proč.
Takovému stavu se říká mechanická demokracie.
Tohle sousloví popisuje stav společnosti, v níž voliči jednou za volební období pod vlivem masové propagandy odevzdají hlasy těm stranám a jejich představitelům, jejichž propaganda je ovlivnila nejvíce. Společnost proměněná v seskupení lidí politicky pologramotných, kteří ani neví, čemu nebo komu hlas dává a komu, čemu a proč vlastně slouží jako dobře namazané kolečko. A vlastně je o tom ani nenapadne uvažovat.
Ani náhodou se pak nelze zamýšlet nad hodnotovou trajektorií vědomý občan – hodnotová demokracie – zodpovědný stát.
A v neposlední řadě – Jestliže dokáže národ opakovaně svěřovat moc nad sebou samým podrazákům a lhářům, nemůže se pak divit, že se mu lže a že s ním jeho vláda zametá jak s hadrem na holi.
A že jeho budoucnost je tímhle stupidním chováním systematicky ničena.
Líbil se vám článek? Můžete mě podpořit tím, že mi koupíte kafe 😉